Církev československá husitská (CČSH) Ostrava-Zábřeh

Církev československá husitská (CČSH) je křesťanskou církví, jejíž učení vychází z Bible a křesťanské tradice. Hlásí se k tradici starokřesťanské, cyrilometodějské a reformační. Je církví liturgickou, presbyterní s episkopálními prvky. Slouží sedmi svátostmi. Církev zachovává svobodu svědomí, aktuálně tlumočí křesťanskou zvěst a považuje se za moderní církev otevřenou světu, která usiluje naplnit snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým. Jak vyjadřuje sám název, má vztah k víře a učení Mistra Jana Husa, českého náboženského reformátora a svědka Ježíše Krista. Historicky vznikla na podkladu modernistických snah 8. ledna 1920 a byla veřejně provolána vlasteneckým „Národu českoslovanskému“. Prvním patriarchou byl ThDr. Karel Farský. Duchovními jsou muži i ženy (od 1947).

Husův sbor Náboženské obce CČSH v Ostravě-Zábřehu Samotní legionáři byli zakládajícími členy Náboženské obce a Rady starších CČSH v Ostravě - Zábřehu a vlastními silami se podíleli na stavbě Husova sboru (roku 1932-1933). Přímo do levé zdi Husova sboru je vsazena Pamětní deska čs. legií s prstí z bojišť našich drahých bratří legionářů, která zde byla v den zborovské bitvy (2.7.1933) uložena. Po stranách schránky je nápis: „Zde uložena jest prsť z bojišť našich legií od Zborova, Terronu, Doss´Alta a Dobrudže. Věnuj zde každý tichou vzpomínku těm, kdož vydobyli svobodu naší drahé vlasti.“ Samotná urna je se znakem Jednoty ČsOL s hlavou legionáře a státním znakem. „Věnovala Jednota Čs. obce legionářské v Zábřehu n. O.“ Zakladatelé sboru legionáři, si přáli: „Nechť je náš Husův sbor, který chová ve svých zdech prsť skropenou krví českých a slovenských bohatýrů, domem nové náboženské reformace, obrody, osvěty v duchu našich dějin. Ať jsou zde vychovávány generace pod Husovým ´Miluj pravdu, mluv pravdu, braň pravdu až do smrti..´ Pak nastane i v našem lidu ideál, který hlásá náš prezident-Osvoboditel T.G. Masaryk: ´Ježíš a ne César!´ A také zvoláme konečně i s naším vyhnancem J.A. Komenským: ´Živ buď, národe, posvěcený v Bohu, neumírej, synové Tvoji nechť jsou bez počtu´, jak je napsáno na oblouku apsidy Husova sboru. V kolumbáriu sboru jsou rovněž uloženy ostatky legionářů-členů církve a jejich rodin, dále pak prsť z bojišť od Zborova s pamětními stužkami. Společné úkoly a sjednocující tradice Pro církev, jako společenství všeho věřícího lidu, je vždy dobré, když si připomíná tradice, ze kterých vznikla, a když si ověřuje, nakolik jim zůstala věrná, nakolik jimi stále žije. Zejména jde o husitské tradice v bohoslužbě, v teologii a životě církve, které zakotvily i v životě legionářů a které je motivovaly.

Myšlenka lásky a bratrství, reformace, svornosti, vlastenectví a odvahy, motiv utrakvistického kalichu, dobrovolnosti oběti a sebeobětování se, mravní opravdovosti a boje za Pravdu, jsou stále výzvou pro budoucnost. V životě a práci naší NO je společným úkolem s ČsOL podílet se na hledání skutečných hodnot života, vytváření kritérií nejvyšších hodnot pro člověka a také obnovovat duchovní rozměr světa. Protože ´být člověkem´ v plném smyslu a dosahu tohoto závažného slova, se neobejde bez náboženského cítění a hlavně ne bez náboženské tvorby. A právě v dějinách nalezneme jedince, kteří nám mohou být oporou a pomocí při hledání kvalitních a ušlechtilých hodnot života. Je mnoho vzácných příkladů v průběhu více jak dvou tisíciletí. Všichni velikáni si meč Ducha – Slovo Boží jako štít - vložili do svého srdce jako poklad. Platí, komu vypadne z ruky tento meč Ducha, ten podlehne svodům a lživým heslům světa. Ani v průvodu hrdinů minulého století neubírají se jen světci, ale také učenci, umělci, vojáci a politici, běžní pracující, zdánlivě bezvýznamní lidé, kteří však ubránili svou víru a své srdce v církvi a ve společnosti jako legionáři a Boží bojovníci. Lidstvo má sklon směřovat spíše k panování (moci, duchovní lenosti, násilí) místo ke sjednocení (spolupráci na dobrém a jeho budování). Oč je nesnadnější, ne však nemožné, ve vlasti pěstovat duševní bohatství. To je naděje budoucnosti, skutečná vyspělost a tudy proniká Slovo, jímž byly stvořeny světy (Jan 1,1-5). Hlubší poznání úžasem je zůstávající, když pomine náš osobní vnějšek. Všechna ušlechtilá činnost, dobrá předsevzetí, každá svatá tužba zde v pozemském světě pokračuje v Božím království a je zúročena na duchovní úrovni. „Shromažďujte si poklady v nebi“, je psáno (Matouš 6,19-20). Dá se říci i takto: „Dělejte zde to, co si můžete odnést do světa duchovního.“

Spolupráce Náboženské obce CČSH v Ostravě-Zábřehu a Jednoty ČsOL Každoročně se v Husově sboru konají slavnostní bohoslužby k uctění památky Mistra Jana Husa a výročí bitvy u Zborova. Oslavy jsou spojeny do jednoho dne. Při bohoslužbách je připomínán dějinný význam bitvy u Zborova a husitské tradice Československých legií, jsou vzpomínáni významní účastníci bitvy u Zborova a také bratři legionáři-členové náboženské obce, kteří vlastními silami vybudovali Husův sbor. Již od roku 2013 se v Husově sboru koná vzpomínková bohoslužba také u příležitosti Dne válečných veteránů, kdy si připomínáme hodnoty, které v době relativního míru a blahobytu bývají často podceňovány: statečnost a ochotu k oběti. Vzpomínka je věnována lidem-hrdinům, kteří zemřeli ve službě, při plnění svých povinností, sloužili tak věrně, že se jejich život stal obětí. Zřekli se všeho, i život ztratili pro vítězství Pravdy, kteří byli v jednotě s Pánem Ježíšem Kristem, když bojovali proti lži a bezpráví, zajedno svým životem i smrtí, abychom my mohli žít a lépe žít. Všem hrdinům, jejich dědicům a potomkům jsou věnovány přímluvné modlitby a za zvuku husitského chorálu „Kdož jste Boží bojovníci“ jsou kladeny věnce k pamětní desce. Pro CČSH je den 11. 11. významný i tím, že je to úmrtní den studenta Jana Opletala, člena CČSH. Účast členů Náboženské obce CČSH na akcích Jednoty ČsOL Věřící, duchovní a členové NO-zároveň potomci legionářů se také pravidelně účastní mnoha pietních akcí a zájezdů spojených s legionářskou tématikou i mimo Husův sbor. Spolu s Jednotou ČsOL také pečují o hrob br. legionáře a br. v Kristu Rudolfa Rajnocha na Městském hřbitově v Ostravě-Zábřehu.

http://ccshostravazabreh.cz/